Bailout

Bailout (též bail-out) je ekonomický pojem, kterým se označuje finanční pomoc či vnější záchrana před bankrotem.^[1]

Jde o pomoc subjektu, kterému hrozí úpadek či kolaps. Může jít o finanční instituce či státy. Poskytovat ji mohou mezinárodní instituce, státy, speciálně zřízené instituce s účastí státu, centrální banky či sami věřitelé. Finanční prostředky na pomoc pocházejí z veřejných zdrojů, náklady tak nese společnost, jde o tzv. socializaci nákladů. Důvodem poskytnutí může být obava, že úpadek daného subjektu (státu, finanční instituce) by mohl způsobit řádově větší škody než hodnota samotné pomoci.^[2] Finančním institucím (např. bankám) se poskytuje při jejich úvěrových ztrátách, zhoršení tržních podmínek či při náhlém odlivu vkladů (run na banku).^[1] Obvykle se podmiňuje provedením strukturálních změn či reforem, jejichž cílem je subjekt finančně ozdravit.^[2]

Výraz je námořního původu a popisuje akt odstranění vody kbelíkem z potápějícího se plavidla.^[3][4] Opakem je vnitřní záchrana (tzv. bail-in)^[1], kdy se držitelé dluhopisů a/nebo vkladatelé globálních systémově důležitých finančních institucí (G-SIFI) musí účastnit rekapitalizace, ale daňoví poplatníci ne. Některé vlády mají také pravomoc účastnit se insolvenčního procesu: vláda USA například zasáhla do záchrany společnosti General Motors v letech 2009-2013 ^[5]. Bailout se může, ale nutně nemusí, vyhnout insolvenčním procesům.

Výraz se stal slovem roku 2008.